Dobré den fogle ven. Ta ja vim, že semkaj sem nečmáral huž hani potucha. Sem sa tedyk rozhod, že sem něco pissnu. Čera se totižto veselilo při okazionálu zrozenin mojej komradky Paulett.

Ejej to bílo slávy, ejej to bíl žúr.  Zesejc jsem plácal jatra takovyma blbinama, že sem byl srašně pln radošče, dyž sem si hneska až na párek drobností ničehošť nevebavel. Moc sa mně to páčilo, tože tam byly všechny zupajda perzóny a perzónky. Z lapalapalalatopu vyhrávaly roztodivné tóny skupiny Depečmoud a dyž už nebylo Depečmoudu, vyjel ze tmy chodby do studovně, kde zme se váleli, bílé jezdec a chvílu za ním kolejnice, která se sebou táhla ranec stížností. Když z něhoj u nás hrstku vodsýpla a možná vodsípla, šla sypat a sípat vo štoka dál.

Divotvorné den jak z hrnca přeje Tom Gottwald